Aktuality - Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť

Banát, život našich krajanů

7. 12. 2017 - Banát, život našich krajanů 2. 12. – 2. 2. 2018 Fotograf na volné noze, třešťský rodák David Tesař přivezl z rumunského Banátu kolekci fotografií přibližujících život krajanů, kteří před dvěma stovkami let odešli tisíc kilometrů směrem na jih, aby zde zkultivovali krajinu a založili nové domovy. Výstava je osobitým autorovým pohledem na romantickou krajinu Banátu, ale především zprostředkovává fascinující setkání s tamní komunitou Čechů, jejich kulturou a stále živými tradicemi. Češi se do Banátu stěhovali v první polovině 19. století v několika vlnách, káceli lesy a zakládali vesnice – Eibentál, Bígr, Rovensko, Gerník, Šumice, Svatou Helenu, Svatou Alžbětu. Přidělených 13 jiter půdy po vymýcení užívali jako pastviny a pole, stavěli grunty a stále si udržovali původní tradice. Dnes je tato část Rumunska místem, které láká téměř nedotčenou přírodou, ale i překvapivými kontrasty starého světa, jež se překotně potkává s novým. Žijí zde stále Češi, ale vesnice se rychlým tempem vysídlují, populace stárne a je otázkou, zda se s touto ryze českou komunitou potkáme i za pár let. Výstava bude zahájena 1. prosince a potrvá do 2. února 2018. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Večer je divadlo

8. 6. 2017 - Aby se mohlo hrát divadlo, je prý zapotřebí autorská hra, budova divadelní a skupina lidí předvádějících hru. Tak to alespoň tvrdí Ottův slovník naučný. A ten mívá pravdu. V Třešti zdá se, nic z toho nechybí – ani prostory a ani ochotníci ochotní hrát divadlo. Je tomu tak od poloviny 19. století, kdy se zde poprvé hrálo v Panské hospodě, až dodnes, kdy máme několik aktivních divadelních souborů, školní divadlo, tradiční přehlídku ochotnických divadelních souborů a festival loutkového divadla. Na letošní rok nepřipadá žádné výročí, ale i tak jsme se rozhodli nad fenoménem třešťského divadla pozastavit. Muzejní spolek uspořádal komentované promítání historických fotografií z divadelního prostředí a v muzeu jsme na letní turistickou sezónu nachystali výstavu Večer je divadlo. Můžete se na ni přijít podívat do konce září, otevřeno máme každý den kromě pondělí. V depozitáři muzea je uložen bohatý fotografický materiál a dochovala se i většina plakátů odehraných her. František Strádal, archivář divadla vypracoval seznamy herců a podporovatelů divadelního života. U jmen ochotníků uvádí všechny hry, ve kterých si zahráli. Jedná se o cenné zdroje informací k dějinám ochotnictví v Třešti. Samotné plakáty mají neskutečnou vypovídací hodnotu. Jeden z nejstarších dokumentuje fakt, že Třešť bývala významnou zastávkou kočovných divadelních společností. Oznamuje, že v červnu roku 1890 do Třeště zavítá velká operní, operetní a činoherní společnost Františka Trnky, zdrží se tři dny a odehraje čtyři představení. Vstupenky byly v předprodeji na neobvyklém místě, u ochotného pana lékárníka Josefa Tomáše. Bylo to potom nejspíš i tak trochu léčivé divadlo. Z 20. listopadu roku 1881 je nejstarší plakát uložený v muzeu. Zve na divadelní frašku ve třech jednáních, která má tajemný název D. S. Plakáty dokládají i místa, na kterých se divadlo hrálo – bývaly to většinou hospody, hostince, sál pivovaru a až v novějších dobách sokolovna a kulturní dům. Udivuje nás informace, kolik bylo amatérských herců – své ochotníky měl spolek Sázavan, beseda Mojmír, Dělnická tělocvičná jednota, většina politických stran, Orel, Sokol, hasiči, Akademický feriální klub, mateřská škola Marianum, Beseda katolických mužů a jinochů, Mariánská družina dívek atd. Když se mluví o divadle, zvykli jsme si připomínat rok 1923, kdy byla založena Ochotnická jednota, později pojmenovaná po Karlu Čapkovi. Není to však začátek ochotnického divadelnictví v Třešti. Už tenkrát mělo bezmála stoletou tradici. Založení Ochotnické jednoty bylo snahou shromáždit nejlepší herce z města v jednom spolku a divadelní tradici dát jakýsi organizovaný rámec. Za první světové války se mezi obecenstvem jednoho představení objevili dokonce i ruští zajatci, kteří toho času pobývali v Třešti. Možnost navštívit představení dostali jako odměnu, hercům totiž zapůjčili své rubašky a čepice zv. furažky. Dvojjazyčné česko-německé plakáty z období druhé světové války s poznámkou, že je Židům vstup do divadla zakázán, jsou sami o sobě víc než výmluvné. Zjistíme, že se za války hrálo velmi často. Těch 101 odehraných představení z období okupace člověka ze začátku překvapí. Divadlo bylo asi prostředkem, jak tu zlou dobu přečkat. Transformace a potom zmizení názvu dramatického odboru jednoty Orla ze záhlaví plakátů během okupace taktéž o lecčem vypovídá. Ale hrálo se pořád. Také v časech, kdy bylo nutno opatřit si povolení k sehrání divadla i v té nejzapadlejší vesnické hospodě. V době válek příslušné orgány schvalovaly všechna představení a třídily hry na vhodné a zakázané. Později např. nad ideovou náplní her bděl ZV ROH Vzájemnost. Hrálo se však stále. Šily se kostýmy, organizovala sbírka na stavbu kulturního domu, nákup kulis, psaly se divadelní scénáře a nacvičovalo loutkové divadlo. A dnešní ochotníci, ať už jsou v kterémkoliv spolku, z tohoto zdroje čerpají a na tuto tradici, jejíž začátky nacházíme v první polovině 19. století navazují. O tom je vlastně výstava v muzeu. Nehledejte v ní konkrétní jména jednotlivých herců – je jich totiž příliš mnoho. Je o fenoménu třešťského divadla. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Mami, co jsi mi koupila?

14. 6. 2016 - Od 17. června až do konce září se budete moci vydat za nákupy i do třešťského muzea. Samozřejmě jen obrazně – připravili jsme pro vás výstavu o nakupování, na jaké si řada z vás bude ještě velmi dobře pamatovat. V muzejních vitrínách najdete zboží z dob nedávných, které přiblíží svět někdejších Jednot a Konzumů. Je to doba, od které nás nedělí dlouhý časový úsek, a přitom si těžko představíte větší kontrast k dnešním hyper a supermarketům a dalším výdobytkům konzumní doby. Cena potravin se tenkrát tiskla přímo na obal, protože se často neměnila a stejná byla ve všech obchodech. Na kelímek od jogurtu se psalo „úterý“ a znamenalo to den výroby, nikoliv dobu trvanlivosti. Snad jen otázka dětí, když se z nákupu vrátíte, je pořád stejná, tenkrát i dnes se ptají: Mami, co jsi mi koupila? A právě tak jsme nazvali i naši výstavu. Řadu obalů jsme po výzvě v místním tisku získali od našich příznivců, a aby výstava měla větší vypovídací hodnotu, další jsme si zapůjčili z Národního zemědělského muzea v Praze, které disponuje nejrozsáhlejší sbírkou obalů od potravin v republice. K vidění budou i fotografie, které se nám podařilo zachránit ze zkrachovalé třešťské Jednoty. Otevřeno máme každý den kromě pondělí. Tak přijďte, snad to bude bez fronty. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Žebrání zakázáno

14. 12. 2015 - Na konci Váňovské ulice v Třešti kdysi stával špitál, později chudobinec a po válce zde byl zřízen domov důchodců. Tématem sociální péče a dějinami pomoci nejchudším, potřebným a starým občanům se zabývá výstava s názvem Žebrání zakázáno, která je k vidění v muzeu až do 2. února 2016. Druhý třešťský chudobinec byl v dnešní Partlicově ulici a své špitály a chudobince měli i Židé. Péče o nemajetné, nesvéprávné občany, osiřelé a opuštěné děti, nemocné a přestárlé se v průběhu let měnila a z kompetence církve se postupně zcela přesunula do státní sféry. Výstava nabídne i celou řadu zajímavých fotografií, např. v minulosti v Třešti známé Marie Trojanové zvané Malena, která se živila žebrotou a žila v třešťském chudobinci, stejně jako Jana Keprta, který místo žebrání hrál na flašinet a k tomuto účelu měl i úředně vystavenou licenci, i když se prakticky jednalo o skrytou formu žebrání. Později v přebudovaném chudobinci, který od konce války sloužil jako domov důchodců, bydleli např. bratři Krčové. Dodnes si na ně mnozí ve městě pamatují a ví, že si přivydělávali podomním prodejem hrábí, košťat, košíků či džberů. Můžete se na ně podívat kdykoliv, najdete je jako darovníky v betlému Jana Stránského ve stálé muzejní expozici, ale tentokrát je uvidíte i na řadě dosud nepublikovaných fotografií. Výstava Žebrání zakázáno mohla vzniknout i díky daru Lady Kovářové, která do muzejních sbírek věnovala kroniku a fotoalbum z pozůstalosti vedoucí domova důchodců - Boženy Vávrů. Portréty obyvatel domova a momentky ze života pořizoval Jaroslav Pokorný z Brna, který sem pravidelně jezdil za svojí matkou. Srdečně vás zveme k návštěvě. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

K lovu, boji, na parádu

29. 6. 2015 - Na hlavní letní turistickou sezónu – od 3. července do 30. září připravilo třešťské muzeum výstavu K lovu, boji, na parádu. Výstava představí zbraně z muzejních sbírek, a to nejen jako ryze účelové předměty, ale i z hlediska jejich uměleckého zpracování, při kterém se dbalo na výběr materiálu a na kvalitní řemeslné provedení. K vidění budou nejen lovecké pušky z inventáře zámku v Třešti, které byly nedávno odborně zrestaurovány, ale také další zbraně, uniformy, pokrývky hlavy, medaile a vše, co se světem lovu, boje a parády souvisí. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Zdravotnictví v Třešti

14. 5. 2015 - Výstava Zdravotnictví v Třešti, která navazuje na nedávné stejnojmenné velkoplošné promítání fotografií v prostorách kina Máj, vznikla ve spolupráci s třešťským Muzejním spolkem. Čerpá hlavně z bohatého fotografického materiálu uloženého ve zdejším muzeu a velkým přínosem jsou i snímky, které nám zapůjčili obyvatelé města. Dostupné publikace, kroniky a vzpomínky pamětníků pomohly vytvořit obraz o zdravotnictví v dobách minulých. Přijďte si zavzpomínat na lékaře, kteří tady kdysi působili, podívat se na místa, kde se ordinovalo, zjistit staré názvy lékárny a její majitele a seznámit se se starými recepturami na zdravotní neduhy. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

DOPISování

18. 12. 2014 - Od 5. prosince do 1. února vás zveme do třešťského muzea na výstavu Dopisování. Není tomu tak dávno, co jsme si místo „esemesek“ psali dopisy. Bývaly někdy na krásně zdobeném papíře, zabalené v obálce se známkou a odeslané z pošty. V poštovních schránkách na nás místo letáků čekaly pohlednice k narozeninám nebo přání k svátku. Bývalo to zdlouhavé a pracné, ale mělo to cosi do sebe. Dnes jsou to téměř zaniklé formy komunikace, a proto zapátráme v depozitáři po nejzajímavějších dopisech, pohlednicích, lístcích polní pošty, zkrátka po obsahem či formou pozoruhodné korespondenci. Výstava vás ve stručnosti seznámí i s dějinami pošty v Třešti. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Paličkovaná krajka Lenky Malátové

11. 6. 2014 - Zájem a pozitivní reakce návštěvníků loňské výstavy krajkářek z Vysočiny nás ujistily, že právě stará řemesla jsou tím, co v muzeích v této uspěchané technické době rádi nacházíte. Proto si dopřejeme pokračování. Prastarou techniku paličkování si budeme znovu připomínat v třešťském muzeu a to od 13. června do 31. srpna v podobě výstavy prací Lenky Malátové, jedné z nejznámějších současných textilních výtvarnic a krajkářek. Autorka je absolventkou Školského ústavu umělecké výroby v Praze, členka Vzdělávacího spolku Vesna v Brně, lektorka kurzů ručně paličkované krajky a autorka řady knih o paličkování. Její tvorba byla oceněna Diplomem Muzea krajky na bienále české krajky ve Vamberku v r. 2012. „Krajkám se věnuji více jak dvacet let a staly se mou celoživotní náplní a posláním“, říká Lenka Malátová. „Pocházím z malého městečka ve východních Čechách, z Brandýsa nad Orlicí, kde jsem vychodila základní školu. Od útlého věku jsem ráda kreslila a věnovala se ručním pracím, v čemž mě podporovala celá rodina. Po absolvování Školského ústavu umělecké výroby v Praze se mi dostalo nejlepšího vzdělání v tomto oboru, rok jsem pracovala jako domácí krajkářka a návrhářka v ateliéru Otýlie Borské v Kutné Hoře. Od roku 1987 trvale žiji v Brně. Doplnila jsem si pedagogické vzdělání a nepřetržitě vyučuji ručně paličkovanou krajku v zájmových kurzech. Z počátku jsem pracovala jako učitelka pod ŠÚUV, později jako pedagogický pracovník SVČ Lužánky, nyní pracuji svobodně na živnostenský list. Na základě dlouholeté pedagogické praxe a výtvarného tvoření jsem své zkušenosti a nápady shrnula do úspěšných knih Paličkování. Vyučuji v zájmových kurzech, samostatně tvořím, pořádám výstavy, publikuji v časopisech, účastním se krajkářských a řemeslnických setkání. Mé knihy, podvinky i krajky znají krajkářky v republice, v Evropě i ve světě. Svými krajkami chci vyjádřit své pocity, zachytit neopakovatelné okamžiky, ale hlavně šířit, zachovat a předávat toto národní bohatství dalším generacím. Mé krajky jsou výhradně autorské, výtvarně originální a zpracované na vysoké řemeslné úrovni.“ (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Doteky andělů

19. 11. 2013 - Pod tímto názvem najdete společnou výstavu tří autorek v třešťském muzeu. Vystavující autorky za své výrobky získaly certifikát VYSOČINA regionální produkt. Hana Číhalová z Jihlavy se malbě na hedvábí věnuje přes deset let a tvorbě modelovaných šperků z polymeru šestým rokem. Je absolventkou několika kurzů u českých a zahraničních lektorek. Na hedvábí maluje pomocí kontury a používá jak barvy zažehlovací, tak i napařovací. Šperky z polymeru vznikají skládáním různobarevných kousků, které se po zapečení brousí a leští. Jana Pašková z Třebíče vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně a dnes se věnuje především výrobě vinutých perel. Jako surovina se používá lampové sklo ve tvaru skleněných tyčinek a jak plyne ze samotného názvu, vyrábějí se tyto perly navíjením roztaveného skla nad plynovým hořákem na kovové tyčinky, které jsou namočeny v kaolínu, aby se perly po vychladnutí snadněji stahovaly z drátu a nelepily se. Hana Tomíšková z Dolní Cerekve je původním povoláním mechanik seřizovač a po ukončení školy pracovala ve strojírenství. Sklářské řemeslo ji však lákalo natolik, že absolvovala jeden semestr na Střední škole grafické v Jihlavě a kurzy tiffany a fusing ve společnosti T.G.K. Skalice u České Lípy. Od roku 2000 vyrábí vitráže na zakázku do dveří a oken, zrcadla a drobné vitrážky. Obě techniky kombinuje, má ráda geometrické tvary, ale i secesi a umění viktoriánského období. Vernisáž výstavy se koná 6. prosince v 17:00 a výstava potrvá až do 2. února příštího roku. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Z muzejních depozitářů

12. 9. 2013 - 19. září bude v třešťském muzeu zahájena výstava Z muzejních depozitářů připomínající 80. výročí založení muzejního spolku v Třešti. Spolek byl iniciátorem založení muzea a už ve svých stanovách kladl velký důraz na sbírkotvornou činnost. V současnosti má sbírka třešťského muzea přes 20 000 položek a několik významných skupin. Jednu z nich tvoří tzv. zámecký inventář, obrazy a nábytek, jenž se dochoval po posledních majitelích zdejšího zámku. Za zmínku stojí i ucelená a cenná skupina judaik, předmětů spojených se židovskými tradicemi a zvyky. Velmi významná je taktéž sbírka betlémů, jak nejstarších papírových, tak i dřevěných, ručně malovaných figurek a staveb. Minulost města od poloviny 19. století po současnost reprezentuje sbírkový fond, který souvisí s průmyslovým rozvojem a vznikem továren na výrobu zápalek, hodinových skříněk, rádií, textilek a šití konfekce či s menšími provozovnami zaměřenými na výrobu drobných ozdobných předmětů, dýmek a šachových figurek. Připravovaná výstava se zaměří na zajímavosti ze sbírek a řada předmětů bude vystavena poprvé od zaevidování v přírůstkové knize muzea. Výstava v Schumpeterově domě potrvá do 15. listopadu. V den zahájení výstavy Z muzejních depozitářů zavítá do třešťského muzea Blanka Lednická a tentokrát bude přednášet o Jabůrkově kronice. Nejstarší dochované kronikářské záznamy psal v Třešti soukeník a jeden z prvních autorů papírových betlémových figurek František Jabůrek na přelomu 18. a 19. století. Zápisky ilustroval velmi originálními kresbami, a proto není divu, že právě této kronice se Blanka Lednická v rámci studia historie věnovala podrobněji. Přednáška v třešťském muzeu začíná v 17 hodin. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Soudobá paličkovaná krajka

13. 6. 2013 - Výstavní prostory třešťského muzea budou v letních měsících patřit ukázkám z tvorby současných krajkářek z Vysočiny. Paličkování se ve své nejjednodušší podobě dle některých zdrojů objevuje u Slovanů už na přelomu 10. a 11. století. Všeobecně je za kolébku paličkování považována Itálie, kde se za pomoci paliček vyrábí krajka od začátku 16. století a odkud se potom velmi rychle rozšířila do celé Evropy. Technika paličkování je založená na křížení a uvazování volných nití, které jsou navinuté na dřevěných paličkách. Předem navržený vzor je připevněn na podušce neboli herduli a nit se vede kolem jednotlivých špendlíků, aby vznikl požadovaný motiv. Materiálem pro výrobu krajek bývá bavlna, příze, hedvábí, dracouny, vlna a další. V českých zemích patřila výroba krajky na některých panstvích k robotním povinnostem a pro poddané platil zákaz krajku používat při zdobení svých oděvů. Císařovna Marie Terezie prohlásila ve druhé polovině 18. století krajkářství za svobodnou živnost a téměř zároveň vznikla první krajkářská škola. Další století přináší rozmach strojové výroby krajek, zakládají se dokonce továrny na její výrobu a silně konkurují domácké rukodělné výrobě. Paličkovaná krajka i dnes nachází svá tradiční uplatnění, používá se při zdobení oděvů, výrobě šperků, prostorových interiérových dekorací a rozličných miniatur např. vánočních ozdob. Výstavu, na kterou Vás tímto zveme, můžete navštívit od 20. června do 8. září, otevřeno máme denně mimo pondělí v čase od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 16.30. Vystavující paličkářky: Jitka Balounová Irena Dvořáková Iva Formanová Marie Holubová Jaroslava Lánová Dana Kuzdasová Jana Marešová Zdena Polzerová Dagmar Trávníčková Martina Vaňkátová (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Báječné Peru

9. 5. 2013 - V třešťském muzeu se 17. května v 17 hodin koná přednáška Báječné Peru. Klára a Pavel Bezděčkovi přiblíží posluchačům své zážitky ze své druhé výpravy do Peru věnované zejména Amazonii a pobřeží Tichého oceánu. Vyprávění bude doplněno stovkami fotografií a krátkými videozáznamy. Po přednášce bude otevřena i stejnojmenná výstava, na které bude představen soubor fotografií ze dvou loňských výprav do Peru. Na snímcích bude možno spatřit vrcholy i horská jezera And, deštný prales na přítocích Amazonky, pouště i pobřeží Tichého oceánu a řadu dalších zajímavých záběrů. Výstava trvá do 14. června. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Petr Mirčev: Obrazy

6. 12. 2012 - Od prosince potěší návštěvníky třešťského muzea nejen čerstvými mechy oživená expozice betlémů, ale i výstava obrazů Petra Mirčeva, která vznikla ve spolupráci s členy Muzejního spolku. Zahájíme ji vernisáží 7. prosince v 17 hodin a k vidění bude až do 1. února příštího roku. Představí nové obrazy, především ty s třešťskými motivy z tvorby všem dobře známého autora a něco z atmosféry jeho ateliéru. Mirčev maluje s láskou - pokocháte se zádumčivou krásou zdejších uliček a starobylých domů a zjistíte, že na jeho obraze ani ta polorozbořená fabrika nevypadá vůbec špatně. K zakoupení budou i pohlednice s reprodukcemi autorových obrazů. Letošní rok uzavřeme 12. muzejním pátkem, který je naplánován na 14. prosince v prostorách muzea a nese název Petr Mirčev maluje s dětmi. Začátek akce upřesníme na plakátech. Všichni jste do třešťského muzea srdečně zváni. Otevřeno je od úterý do neděle v čase od 9.oo do 12.oo a od 13.oo do 16.3o. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Aneta Klímová - Kresby, malby

16. 11. 2012 - V třešťském muzeu je od 30. října k vidění výstava představující tvorbu Anety Klímové, mladé začínající autorky z Třeště. Výstava je připravena ve spolupráci s Muzejním spolkem z Třeště. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)