Aktuality - Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť
8. 2. 2018 - Beseda s autorkou knihy Antonín Kalina, třebíčský hrdina, který zachránil více jak 900 dětí z koncentračního tábora Buchenwald se v třešťském muzeu uskuteční v pátek 16. února od 17:00.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
7. 12. 2017 - Banát, život našich krajanů
2. 12. – 2. 2. 2018
Fotograf na volné noze, třešťský rodák David Tesař přivezl z rumunského Banátu kolekci fotografií přibližujících život krajanů, kteří před dvěma stovkami let odešli tisíc kilometrů směrem na jih, aby zde zkultivovali krajinu a založili nové domovy. Výstava je osobitým autorovým pohledem na romantickou krajinu Banátu, ale především zprostředkovává fascinující setkání s tamní komunitou Čechů, jejich kulturou a stále živými tradicemi.
Češi se do Banátu stěhovali v první polovině 19. století v několika vlnách, káceli lesy a zakládali vesnice – Eibentál, Bígr, Rovensko, Gerník, Šumice, Svatou Helenu, Svatou Alžbětu. Přidělených 13 jiter půdy po vymýcení užívali jako pastviny a pole, stavěli grunty a stále si udržovali původní tradice. Dnes je tato část Rumunska místem, které láká téměř nedotčenou přírodou, ale i překvapivými kontrasty starého světa, jež se překotně potkává s novým. Žijí zde stále Češi, ale vesnice se rychlým tempem vysídlují, populace stárne a je otázkou, zda se s touto ryze českou komunitou potkáme i za pár let.
Výstava bude zahájena 1. prosince a potrvá do 2. února 2018.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
8. 6. 2017 - Aby se mohlo hrát divadlo, je prý zapotřebí autorská hra, budova divadelní a skupina lidí předvádějících hru. Tak to alespoň tvrdí Ottův slovník naučný. A ten mívá pravdu. V Třešti zdá se, nic z toho nechybí – ani prostory a ani ochotníci ochotní hrát divadlo. Je tomu tak od poloviny 19. století, kdy se zde poprvé hrálo v Panské hospodě, až dodnes, kdy máme několik aktivních divadelních souborů, školní divadlo, tradiční přehlídku ochotnických divadelních souborů a festival loutkového divadla. Na letošní rok nepřipadá žádné výročí, ale i tak jsme se rozhodli nad fenoménem třešťského divadla pozastavit. Muzejní spolek uspořádal komentované promítání historických fotografií z divadelního prostředí a v muzeu jsme na letní turistickou sezónu nachystali výstavu Večer je divadlo. Můžete se na ni přijít podívat do konce září, otevřeno máme každý den kromě pondělí.
V depozitáři muzea je uložen bohatý fotografický materiál a dochovala se i většina plakátů odehraných her. František Strádal, archivář divadla vypracoval seznamy herců a podporovatelů divadelního života. U jmen ochotníků uvádí všechny hry, ve kterých si zahráli. Jedná se o cenné zdroje informací k dějinám ochotnictví v Třešti.
Samotné plakáty mají neskutečnou vypovídací hodnotu. Jeden z nejstarších dokumentuje fakt, že Třešť bývala významnou zastávkou kočovných divadelních společností. Oznamuje, že v červnu roku 1890 do Třeště zavítá velká operní, operetní a činoherní společnost Františka Trnky, zdrží se tři dny a odehraje čtyři představení. Vstupenky byly v předprodeji na neobvyklém místě, u ochotného pana lékárníka Josefa Tomáše. Bylo to potom nejspíš i tak trochu léčivé divadlo.
Z 20. listopadu roku 1881 je nejstarší plakát uložený v muzeu. Zve na divadelní frašku ve třech jednáních, která má tajemný název D. S. Plakáty dokládají i místa, na kterých se divadlo hrálo – bývaly to většinou hospody, hostince, sál pivovaru a až v novějších dobách sokolovna a kulturní dům.
Udivuje nás informace, kolik bylo amatérských herců – své ochotníky měl spolek Sázavan, beseda Mojmír, Dělnická tělocvičná jednota, většina politických stran, Orel, Sokol, hasiči, Akademický feriální klub, mateřská škola Marianum, Beseda katolických mužů a jinochů, Mariánská družina dívek atd. Když se mluví o divadle, zvykli jsme si připomínat rok 1923, kdy byla založena Ochotnická jednota, později pojmenovaná po Karlu Čapkovi. Není to však začátek ochotnického divadelnictví v Třešti. Už tenkrát mělo bezmála stoletou tradici. Založení Ochotnické jednoty bylo snahou shromáždit nejlepší herce z města v jednom spolku a divadelní tradici dát jakýsi organizovaný rámec.
Za první světové války se mezi obecenstvem jednoho představení objevili dokonce i ruští zajatci, kteří toho času pobývali v Třešti. Možnost navštívit představení dostali jako odměnu, hercům totiž zapůjčili své rubašky a čepice zv. furažky. Dvojjazyčné česko-německé plakáty z období druhé světové války s poznámkou, že je Židům vstup do divadla zakázán, jsou sami o sobě víc než výmluvné. Zjistíme, že se za války hrálo velmi často. Těch 101 odehraných představení z období okupace člověka ze začátku překvapí. Divadlo bylo asi prostředkem, jak tu zlou dobu přečkat. Transformace a potom zmizení názvu dramatického odboru jednoty Orla ze záhlaví plakátů během okupace taktéž o lecčem vypovídá.
Ale hrálo se pořád. Také v časech, kdy bylo nutno opatřit si povolení k sehrání divadla i v té nejzapadlejší vesnické hospodě. V době válek příslušné orgány schvalovaly všechna představení a třídily hry na vhodné a zakázané. Později např. nad ideovou náplní her bděl ZV ROH Vzájemnost. Hrálo se však stále. Šily se kostýmy, organizovala sbírka na stavbu kulturního domu, nákup kulis, psaly se divadelní scénáře a nacvičovalo loutkové divadlo. A dnešní ochotníci, ať už jsou v kterémkoliv spolku, z tohoto zdroje čerpají a na tuto tradici, jejíž začátky nacházíme v první polovině 19. století navazují. O tom je vlastně výstava v muzeu. Nehledejte v ní konkrétní jména jednotlivých herců – je jich totiž příliš mnoho. Je o fenoménu třešťského divadla.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
14. 6. 2016 - Od 17. června až do konce září se budete moci vydat za nákupy i do třešťského muzea. Samozřejmě jen obrazně – připravili jsme pro vás výstavu o nakupování, na jaké si řada z vás bude ještě velmi dobře pamatovat. V muzejních vitrínách najdete zboží z dob nedávných, které přiblíží svět někdejších Jednot a Konzumů. Je to doba, od které nás nedělí dlouhý časový úsek, a přitom si těžko představíte větší kontrast k dnešním hyper a supermarketům a dalším výdobytkům konzumní doby. Cena potravin se tenkrát tiskla přímo na obal, protože se často neměnila a stejná byla ve všech obchodech. Na kelímek od jogurtu se psalo „úterý“ a znamenalo to den výroby, nikoliv dobu trvanlivosti.
Snad jen otázka dětí, když se z nákupu vrátíte, je pořád stejná, tenkrát i dnes se ptají: Mami, co jsi mi koupila? A právě tak jsme nazvali i naši výstavu.
Řadu obalů jsme po výzvě v místním tisku získali od našich příznivců, a aby výstava měla větší vypovídací hodnotu, další jsme si zapůjčili z Národního zemědělského muzea v Praze, které disponuje nejrozsáhlejší sbírkou obalů od potravin v republice.
K vidění budou i fotografie, které se nám podařilo zachránit ze zkrachovalé třešťské Jednoty.
Otevřeno máme každý den kromě pondělí. Tak přijďte, snad to bude bez fronty.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
14. 12. 2015 - Na konci Váňovské ulice v Třešti kdysi stával špitál, později chudobinec a po válce zde byl zřízen domov důchodců.
Tématem sociální péče a dějinami pomoci nejchudším, potřebným a starým občanům se zabývá výstava s názvem Žebrání zakázáno, která je k vidění v muzeu až do 2. února 2016. Druhý třešťský chudobinec byl v dnešní Partlicově ulici a své špitály a chudobince měli i Židé.
Péče o nemajetné, nesvéprávné občany, osiřelé a opuštěné děti, nemocné a přestárlé se v průběhu let měnila a z kompetence církve se postupně zcela přesunula do státní sféry.
Výstava nabídne i celou řadu zajímavých fotografií, např. v minulosti v Třešti známé Marie Trojanové zvané Malena, která se živila žebrotou a žila v třešťském chudobinci, stejně jako Jana Keprta, který místo žebrání hrál na flašinet a k tomuto účelu měl i úředně vystavenou licenci, i když se prakticky jednalo o skrytou formu žebrání. Později v přebudovaném chudobinci, který od konce války sloužil jako domov důchodců, bydleli např. bratři Krčové. Dodnes si na ně mnozí ve městě pamatují a ví, že si přivydělávali podomním prodejem hrábí, košťat, košíků či džberů. Můžete se na ně podívat kdykoliv, najdete je jako darovníky v betlému Jana Stránského ve stálé muzejní expozici, ale tentokrát je uvidíte i na řadě dosud nepublikovaných fotografií.
Výstava Žebrání zakázáno mohla vzniknout i díky daru Lady Kovářové, která do muzejních sbírek věnovala kroniku a fotoalbum z pozůstalosti vedoucí domova důchodců - Boženy Vávrů. Portréty obyvatel domova a momentky ze života pořizoval Jaroslav Pokorný z Brna, který sem pravidelně jezdil za svojí matkou.
Srdečně vás zveme k návštěvě.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
29. 6. 2015 - Na hlavní letní turistickou sezónu – od 3. července do 30. září připravilo třešťské muzeum výstavu K lovu, boji, na parádu. Výstava představí zbraně z muzejních sbírek, a to nejen jako ryze účelové předměty, ale i z hlediska jejich uměleckého zpracování, při kterém se dbalo na výběr materiálu a na kvalitní řemeslné provedení.
K vidění budou nejen lovecké pušky z inventáře zámku v Třešti, které byly nedávno odborně zrestaurovány, ale také další zbraně, uniformy, pokrývky hlavy, medaile a vše,
co se světem lovu, boje a parády souvisí.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
14. 5. 2015 - Výstava Zdravotnictví v Třešti, která navazuje na nedávné stejnojmenné velkoplošné promítání fotografií v prostorách kina Máj, vznikla ve spolupráci s třešťským Muzejním spolkem.
Čerpá hlavně z bohatého fotografického materiálu uloženého ve zdejším muzeu a velkým přínosem jsou i snímky, které nám zapůjčili obyvatelé města. Dostupné publikace, kroniky a vzpomínky pamětníků pomohly vytvořit obraz o zdravotnictví v dobách minulých.
Přijďte si zavzpomínat na lékaře, kteří tady kdysi působili, podívat se na místa, kde se ordinovalo, zjistit staré názvy lékárny a její majitele a seznámit se se starými recepturami na zdravotní neduhy.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
18. 12. 2014 - Od 5. prosince do 1. února vás zveme do třešťského muzea na výstavu Dopisování.
Není tomu tak dávno, co jsme si místo „esemesek“ psali dopisy. Bývaly někdy na krásně zdobeném papíře, zabalené v obálce se známkou a odeslané z pošty. V poštovních schránkách na nás místo letáků čekaly pohlednice k narozeninám nebo přání k svátku. Bývalo to zdlouhavé a pracné, ale mělo to cosi do sebe. Dnes jsou to téměř zaniklé formy komunikace,
a proto zapátráme v depozitáři po nejzajímavějších dopisech, pohlednicích, lístcích polní pošty, zkrátka po obsahem či formou pozoruhodné korespondenci. Výstava vás ve stručnosti seznámí i s dějinami pošty v Třešti.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
11. 6. 2014 - Zájem a pozitivní reakce návštěvníků loňské výstavy krajkářek z Vysočiny nás ujistily, že právě stará řemesla jsou tím, co v muzeích v této uspěchané technické době rádi nacházíte.
Proto si dopřejeme pokračování. Prastarou techniku paličkování si budeme znovu připomínat v třešťském muzeu a to od 13. června do 31. srpna v podobě výstavy prací Lenky Malátové, jedné z nejznámějších současných textilních výtvarnic a krajkářek.
Autorka je absolventkou Školského ústavu umělecké výroby v Praze, členka Vzdělávacího spolku Vesna v Brně, lektorka kurzů ručně paličkované krajky a autorka řady knih
o paličkování. Její tvorba byla oceněna Diplomem Muzea krajky na bienále české krajky ve Vamberku v r. 2012.
„Krajkám se věnuji více jak dvacet let a staly se mou celoživotní náplní a posláním“, říká Lenka Malátová. „Pocházím z malého městečka ve východních Čechách, z Brandýsa nad Orlicí, kde jsem vychodila základní školu. Od útlého věku jsem ráda kreslila a věnovala se ručním pracím, v čemž mě podporovala celá rodina. Po absolvování Školského ústavu umělecké výroby v Praze se mi dostalo nejlepšího vzdělání v tomto oboru, rok jsem pracovala jako domácí krajkářka a návrhářka v ateliéru Otýlie Borské v Kutné Hoře. Od roku 1987 trvale žiji v Brně. Doplnila jsem si pedagogické vzdělání a nepřetržitě vyučuji ručně paličkovanou krajku v zájmových kurzech. Z počátku jsem pracovala jako učitelka pod ŠÚUV, později jako pedagogický pracovník SVČ Lužánky, nyní pracuji svobodně na živnostenský list. Na základě dlouholeté pedagogické praxe a výtvarného tvoření jsem své zkušenosti a nápady shrnula do úspěšných knih Paličkování. Vyučuji v zájmových kurzech, samostatně tvořím, pořádám výstavy, publikuji v časopisech, účastním se krajkářských a řemeslnických setkání. Mé knihy, podvinky i krajky znají krajkářky v republice, v Evropě i ve světě. Svými krajkami chci vyjádřit své pocity, zachytit neopakovatelné okamžiky, ale hlavně šířit, zachovat a předávat toto národní bohatství dalším generacím. Mé krajky jsou výhradně autorské, výtvarně originální a zpracované na vysoké řemeslné úrovni.“
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
19. 11. 2013 - Pod tímto názvem najdete společnou výstavu tří autorek v třešťském muzeu. Vystavující autorky za své výrobky získaly certifikát VYSOČINA regionální produkt.
Hana Číhalová z Jihlavy se malbě na hedvábí věnuje přes deset let a tvorbě modelovaných šperků z polymeru šestým rokem. Je absolventkou několika kurzů u českých a zahraničních lektorek. Na hedvábí maluje pomocí kontury a používá jak barvy zažehlovací, tak i napařovací. Šperky z polymeru vznikají skládáním různobarevných kousků, které se po zapečení brousí a leští.
Jana Pašková z Třebíče vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně a dnes se věnuje především výrobě vinutých perel. Jako surovina se používá lampové sklo ve tvaru skleněných tyčinek a jak plyne ze samotného názvu, vyrábějí se tyto perly navíjením roztaveného skla nad plynovým hořákem na kovové tyčinky, které jsou namočeny v kaolínu,
aby se perly po vychladnutí snadněji stahovaly z drátu a nelepily se.
Hana Tomíšková z Dolní Cerekve je původním povoláním mechanik seřizovač a po ukončení školy pracovala ve strojírenství. Sklářské řemeslo ji však lákalo natolik, že absolvovala jeden semestr na Střední škole grafické v Jihlavě a kurzy tiffany a fusing ve společnosti T.G.K. Skalice u České Lípy. Od roku 2000 vyrábí vitráže na zakázku do dveří a oken, zrcadla a drobné vitrážky. Obě techniky kombinuje, má ráda geometrické tvary, ale i secesi a umění viktoriánského období.
Vernisáž výstavy se koná 6. prosince v 17:00 a výstava potrvá až do 2. února příštího roku.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
12. 9. 2013 - 19. září bude v třešťském muzeu zahájena výstava Z muzejních depozitářů připomínající
80. výročí založení muzejního spolku v Třešti. Spolek byl iniciátorem založení muzea a už ve svých stanovách kladl velký důraz na sbírkotvornou činnost.
V současnosti má sbírka třešťského muzea přes 20 000 položek a několik významných skupin. Jednu z nich tvoří tzv. zámecký inventář, obrazy a nábytek, jenž se dochoval po posledních majitelích zdejšího zámku. Za zmínku stojí i ucelená a cenná skupina judaik, předmětů spojených se židovskými tradicemi a zvyky. Velmi významná je taktéž sbírka betlémů, jak nejstarších papírových, tak i dřevěných, ručně malovaných figurek a staveb.
Minulost města od poloviny 19. století po současnost reprezentuje sbírkový fond, který souvisí s průmyslovým rozvojem a vznikem továren na výrobu zápalek, hodinových skříněk, rádií, textilek a šití konfekce či s menšími provozovnami zaměřenými na výrobu drobných ozdobných předmětů, dýmek a šachových figurek.
Připravovaná výstava se zaměří na zajímavosti ze sbírek a řada předmětů bude vystavena poprvé od zaevidování v přírůstkové knize muzea.
Výstava v Schumpeterově domě potrvá do 15. listopadu.
V den zahájení výstavy Z muzejních depozitářů zavítá do třešťského muzea Blanka Lednická a tentokrát bude přednášet o Jabůrkově kronice.
Nejstarší dochované kronikářské záznamy psal v Třešti soukeník a jeden z prvních autorů papírových betlémových figurek František Jabůrek na přelomu 18. a 19. století.
Zápisky ilustroval velmi originálními kresbami, a proto není divu, že právě této kronice se
Blanka Lednická v rámci studia historie věnovala podrobněji.
Přednáška v třešťském muzeu začíná v 17 hodin.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
13. 6. 2013 - Výstavní prostory třešťského muzea budou v letních měsících patřit ukázkám z tvorby současných krajkářek z Vysočiny.
Paličkování se ve své nejjednodušší podobě dle některých zdrojů objevuje u Slovanů už na přelomu 10. a 11. století. Všeobecně je za kolébku paličkování považována Itálie, kde se za pomoci paliček vyrábí krajka od začátku 16. století a odkud se potom velmi rychle rozšířila do celé Evropy.
Technika paličkování je založená na křížení a uvazování volných nití, které jsou navinuté na dřevěných paličkách. Předem navržený vzor je připevněn na podušce neboli herduli a nit se vede kolem jednotlivých špendlíků, aby vznikl požadovaný motiv. Materiálem pro výrobu krajek bývá bavlna, příze, hedvábí, dracouny, vlna a další.
V českých zemích patřila výroba krajky na některých panstvích k robotním povinnostem a pro poddané platil zákaz krajku používat při zdobení svých oděvů. Císařovna Marie Terezie prohlásila ve druhé polovině 18. století krajkářství za svobodnou živnost a téměř zároveň vznikla první krajkářská škola. Další století přináší rozmach strojové výroby krajek, zakládají se dokonce továrny na její výrobu a silně konkurují domácké rukodělné výrobě.
Paličkovaná krajka i dnes nachází svá tradiční uplatnění, používá se při zdobení oděvů, výrobě šperků, prostorových interiérových dekorací a rozličných miniatur např. vánočních ozdob.
Výstavu, na kterou Vás tímto zveme, můžete navštívit od 20. června do 8. září, otevřeno máme denně mimo pondělí v čase od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 16.30.
Vystavující paličkářky:
Jitka Balounová Irena Dvořáková
Iva Formanová Marie Holubová
Jaroslava Lánová Dana Kuzdasová
Jana Marešová Zdena Polzerová
Dagmar Trávníčková Martina Vaňkátová
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
9. 5. 2013 - V třešťském muzeu se 17. května v 17 hodin koná přednáška Báječné Peru.
Klára a Pavel Bezděčkovi přiblíží posluchačům své zážitky ze své druhé výpravy do Peru věnované zejména Amazonii a pobřeží Tichého oceánu.
Vyprávění bude doplněno stovkami fotografií a krátkými videozáznamy.
Po přednášce bude otevřena i stejnojmenná výstava,
na které bude představen soubor fotografií ze dvou loňských výprav do Peru.
Na snímcích bude možno spatřit vrcholy i horská jezera And, deštný prales na přítocích Amazonky,
pouště i pobřeží Tichého oceánu a řadu dalších zajímavých záběrů.
Výstava trvá do 14. června.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
6. 12. 2012 - Od prosince potěší návštěvníky třešťského muzea nejen čerstvými mechy oživená expozice betlémů, ale i výstava obrazů Petra Mirčeva, která vznikla ve spolupráci s členy Muzejního spolku. Zahájíme ji vernisáží 7. prosince v 17 hodin a k vidění bude až do 1. února příštího roku.
Představí nové obrazy, především ty s třešťskými motivy z tvorby všem dobře známého autora a něco z atmosféry jeho ateliéru.
Mirčev maluje s láskou - pokocháte se zádumčivou krásou zdejších uliček a starobylých domů a zjistíte, že na jeho obraze ani ta polorozbořená fabrika nevypadá vůbec špatně.
K zakoupení budou i pohlednice s reprodukcemi autorových obrazů.
Letošní rok uzavřeme 12. muzejním pátkem, který je naplánován na 14. prosince v prostorách muzea a nese název Petr Mirčev maluje s dětmi. Začátek akce upřesníme na plakátech.
Všichni jste do třešťského muzea srdečně zváni. Otevřeno je od úterý do neděle v čase
od 9.oo do 12.oo a od 13.oo do 16.3o.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
16. 11. 2012 - V třešťském muzeu je od 30. října k vidění výstava představující tvorbu Anety Klímové, mladé začínající autorky z Třeště. Výstava je připravena ve spolupráci s Muzejním spolkem z Třeště.
(
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)
