

Byli jsme v muzeu v roce 2022 a pak 30.7. 2025. Vstupné nikde napsané, ale podle recenzí jsem věděla, že každému pán účt
(Muzeum historických vozidel a ...)
Moc pěkné!
(Hornické muzeum Příbram)
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem zdali bych Vám mohla darovat vojenský vycházkový stejnokroj (uniformu), snad jen
(Klub vojenské historie Břeclav...)
Muzeum jsme navštívili minulý týden. Některé exponáty jsou ojedinělé. Celkově je muzeum velmi pěkné a vystavené exponáty
(Muzeum historických vozidel a ...)
Toto muzeum s majitelem panem Chaloupkou již zaniklo. Mají ho nyní nový majitelé.
(Muzeum betlémů Kryštofovo Údol...)
Bylo to dost kruté, pro slabší povahy trochu horší, ale kdo je vážně odvážný, tak to zvládne.
(Muzeum mučících nástrojů)

První křik, první pláč
25. 5. 2017 - Muzeum hlavního města Prahy pořádá v hlavní budově muzea od 26. 4. do 15. 10. 2017 výstavu První křik, první pláč. Od sousedské asistence k institucionalizovanému porodnictví v Praze. Výstava je zaměřená na historii asistence při porodech od individuální asistenční péče až do vzniku zdravotnických porodnických institucí na pražském území. Na výstavě budou k zhlédnutí doklady o babickém řemesle a porodnictví, pomůcky a nástroje porodních bab, učební pomůcky, lékařské nástroje a další předměty týkající se porodů, rodiček a jejich dětí. Akcent výstavy je položen na období 2. poloviny 18. století – 1. poloviny 19. století, kdy se zásadním způsobem změnil přístup k poskytování pomoci ženám při porodech. Změny souvisely nejen se vznikem specializovaných lékařů-porodníků, ale i s proměnou vzdělávání porodních bab. Od počátku 19. století musely absolvovat teoretický i praktický kurz porodnictví na univerzitě, založený na dobových nejnovějších lékařských znalostech a objevech. Průvodkyní výstavou je konkrétní „bába“ Ludmila Kapalínová ze Sobína (1780–1860); coby desetinásobná matka, navíc znovu těhotná, odešla v zimním semestru 1824/25 studovat kurz porodního babictví do Prahy na univerzitu. Tady se stala žákyní jednoho ze zakladatelů moderního porodnictví Antonína Jungmanna. Ludmila pak provozovala své babické řemeslo celých osmnáct let. Působila na panství Tachlovice ve vesnicích náležejících zejména k hostivické a libocké farnosti, které se nacházejí sice na samé západní hranici dnešní Prahy, ale v 19. století byly poměrně daleko za pražskou hradbou. Výstava návštěvníkům nabízí různorodé doklady babického řemesla a porodnictví, od pomůcek a nástrojů porodních bab přes učební pomůcky a lékařské nástroje, dokumenty a ilustrace až po předměty týkající se přímo porodů, rodiček a jejich dětí. K výstavě je vydána publikace seznamující čtenáře prostřednictvím životního příběhu báby Ludmily s počátky historie systematického vzdělávání porodních bab na pražské univerzitě. (Muzeum hlavního města Prahy)Přiložené obrázky: