Aktuality

200 let Moravského zemského muzea – série výstav prezentuje TOP sbírkové předměty odborných oddělení

28. 6. 2017 - Botanické vzorky existovaly již při založení vlastního muzea. Nejstarší zápisy v inventáři jsou ještě staršího data než vlastní ustanovení tehdejšího Františkova muzea (4. srpna 1813). V současné době se počet sbírkových položek pohybuje okolo milionu. To staví herbář Moravského zemského muzea na třetí místo mezi botanickými institucemi v České republice. Obsahuje nejen sušené lisované cévnaté rostliny, ale také houby, lišejníky a mechorosty. Mezi vystavenými exponáty uvidíte nejen staré herbářové položky, ale také unikátní dřevěné modely hub a Mattioliho bylinář. K botanickému oddělení patří oblíbená houbařská poradna. Důležitou náplní činnosti botanického oddělení je také vědecká práce, přednášková činnost a popularizace botaniky a mykologie. 12. 7. – 6. 8. 2017 (Dietrichsteinský palác - Moravské zemské muzeum)

200 let Moravského zemského muzea – série výstav prezentuje TOP sbírkové předměty odborných oddělení

28. 6. 2017 - Oddělení dějin divadla v rámci prezentace svých sbírek představuje soubor unikátních materiálů vypovídajících o divadle a jeho tvůrcích, ať už se jedná o exponáty, spojené s tradicí divadelních rodů nebo detaily z obsáhlé mozaiky, z níž se skládá v čase a prostoru nezachytitelný divadelní artefakt. Představena bude unikátní ucelená kolekce sbírkových předmětů spojených se světovou premiérou hry bratří Čapků Ze života hmyzu, která se odehrála v Brně v roce 1922. Vedle makety, scénického a kostýmního návrhu tehdejšího dvorního výtvarníka brněnské scény A. V. Hrsky budou k vidění také další autentické doklady, spojené s inscenací, včetně orchestrálních partů O. Zítka, které Muzeu pro tuto příležitost zapůjčilo Národní divadlo Brno. Do 9. 7. 2017 (Dietrichsteinský palác - Moravské zemské muzeum)

Jak se dělá muzeum

13. 6. 2017 - Od 5. července je ke zhlédnutí výstava, která dokumentuje na panelech po jednotlivých krocích vznik nové stálé expozice v Muzeu Karlovy Vary od počáteční deinstalace staré expozice po konečnou podobu expozice nové. Výstava potrvá do 31. srpna. (Muzeum Královská mincovna Jáchymov)

Helena Fejková – Art Inspiration

13. 6. 2017 - Dne 5. července začíná vernisáží retrospektivní výstava oděvní tvorby Heleny Fejkové, zaměřená na kolekce inspirované architekturou, historickými obdobími i výtvarným uměním. Výstava je doplněna velkoformátovými fotografiemi Gabiny Fárové, Dušana Šimánka, Marie Votavové, Pavla Hejného, Michala Hančovského a dalších. Originální modely z let 1990–2017, včetně fotografií a filmů z nejzajímavějších přehlídek, tvoří zajímavou sbírku, která ukazuje nejen vývoj rukopisu autorky a design kolekcí, ale i řemeslné provedení a další souvislosti aktuální české módy. Výstava HELENA FEJKOVÁ – ART INSPIRATION je výraznou modifikací původního projektu „Helena Fejková a české textilky“, který prvně uvedlo v roce 2011 pražské Uměleckoprůmyslové muzeum v Muzeu textilu v České Skalici. Expozice zachycuje také mimořádnou inscenaci Ballet & Fashion, kterou v premiéře uvedlo 6. 1. 2017 pražské Národní divadlo. Spolupráce Baletu ND a Heleny Fejkové v režii Zuzany Šimákové, která spolu s Petrem Zuskou vytvořila i choreografii, představila totiž zcela novou formu prezentace tance, hudby a oděvního designu. Výstavu uvede Marek Eben, za účasti autorky se bude ve foyeru muzea konat malá módní přehlídka, své hudební umění předvede rusko-kanadská klavíristka Viviana Sofronitsky žijící v Praze. Vernisáž začíná v 17 hodin. Výstava potrvá do 3. září. (Muzeum Karlovy Vary, p.o. Karlovarského kraje)

Večer je divadlo

8. 6. 2017 - Aby se mohlo hrát divadlo, je prý zapotřebí autorská hra, budova divadelní a skupina lidí předvádějících hru. Tak to alespoň tvrdí Ottův slovník naučný. A ten mívá pravdu. V Třešti zdá se, nic z toho nechybí – ani prostory a ani ochotníci ochotní hrát divadlo. Je tomu tak od poloviny 19. století, kdy se zde poprvé hrálo v Panské hospodě, až dodnes, kdy máme několik aktivních divadelních souborů, školní divadlo, tradiční přehlídku ochotnických divadelních souborů a festival loutkového divadla. Na letošní rok nepřipadá žádné výročí, ale i tak jsme se rozhodli nad fenoménem třešťského divadla pozastavit. Muzejní spolek uspořádal komentované promítání historických fotografií z divadelního prostředí a v muzeu jsme na letní turistickou sezónu nachystali výstavu Večer je divadlo. Můžete se na ni přijít podívat do konce září, otevřeno máme každý den kromě pondělí. V depozitáři muzea je uložen bohatý fotografický materiál a dochovala se i většina plakátů odehraných her. František Strádal, archivář divadla vypracoval seznamy herců a podporovatelů divadelního života. U jmen ochotníků uvádí všechny hry, ve kterých si zahráli. Jedná se o cenné zdroje informací k dějinám ochotnictví v Třešti. Samotné plakáty mají neskutečnou vypovídací hodnotu. Jeden z nejstarších dokumentuje fakt, že Třešť bývala významnou zastávkou kočovných divadelních společností. Oznamuje, že v červnu roku 1890 do Třeště zavítá velká operní, operetní a činoherní společnost Františka Trnky, zdrží se tři dny a odehraje čtyři představení. Vstupenky byly v předprodeji na neobvyklém místě, u ochotného pana lékárníka Josefa Tomáše. Bylo to potom nejspíš i tak trochu léčivé divadlo. Z 20. listopadu roku 1881 je nejstarší plakát uložený v muzeu. Zve na divadelní frašku ve třech jednáních, která má tajemný název D. S. Plakáty dokládají i místa, na kterých se divadlo hrálo – bývaly to většinou hospody, hostince, sál pivovaru a až v novějších dobách sokolovna a kulturní dům. Udivuje nás informace, kolik bylo amatérských herců – své ochotníky měl spolek Sázavan, beseda Mojmír, Dělnická tělocvičná jednota, většina politických stran, Orel, Sokol, hasiči, Akademický feriální klub, mateřská škola Marianum, Beseda katolických mužů a jinochů, Mariánská družina dívek atd. Když se mluví o divadle, zvykli jsme si připomínat rok 1923, kdy byla založena Ochotnická jednota, později pojmenovaná po Karlu Čapkovi. Není to však začátek ochotnického divadelnictví v Třešti. Už tenkrát mělo bezmála stoletou tradici. Založení Ochotnické jednoty bylo snahou shromáždit nejlepší herce z města v jednom spolku a divadelní tradici dát jakýsi organizovaný rámec. Za první světové války se mezi obecenstvem jednoho představení objevili dokonce i ruští zajatci, kteří toho času pobývali v Třešti. Možnost navštívit představení dostali jako odměnu, hercům totiž zapůjčili své rubašky a čepice zv. furažky. Dvojjazyčné česko-německé plakáty z období druhé světové války s poznámkou, že je Židům vstup do divadla zakázán, jsou sami o sobě víc než výmluvné. Zjistíme, že se za války hrálo velmi často. Těch 101 odehraných představení z období okupace člověka ze začátku překvapí. Divadlo bylo asi prostředkem, jak tu zlou dobu přečkat. Transformace a potom zmizení názvu dramatického odboru jednoty Orla ze záhlaví plakátů během okupace taktéž o lecčem vypovídá. Ale hrálo se pořád. Také v časech, kdy bylo nutno opatřit si povolení k sehrání divadla i v té nejzapadlejší vesnické hospodě. V době válek příslušné orgány schvalovaly všechna představení a třídily hry na vhodné a zakázané. Později např. nad ideovou náplní her bděl ZV ROH Vzájemnost. Hrálo se však stále. Šily se kostýmy, organizovala sbírka na stavbu kulturního domu, nákup kulis, psaly se divadelní scénáře a nacvičovalo loutkové divadlo. A dnešní ochotníci, ať už jsou v kterémkoliv spolku, z tohoto zdroje čerpají a na tuto tradici, jejíž začátky nacházíme v první polovině 19. století navazují. O tom je vlastně výstava v muzeu. Nehledejte v ní konkrétní jména jednotlivých herců – je jich totiž příliš mnoho. Je o fenoménu třešťského divadla. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

Modely Emanuela Hody ve skleněných lahvích

8. 6. 2017 - „Na světě je mnoho krásných věcí. Aby se na ně neprášilo, zavírám je do lahví.“ /Emanuel Hoda/ Od 15. června do 30. července budou mít návštěvníci jihlavského muzea možnost v prostoru malého výstavního sálu zhlédnout výstavu Modely Emanuela Hody ve skleněných lahvích. Emanuel Hoda se ke stavbě modelů do skleněných lahví dostal úplnou náhodou – v roce 1991, poté co se s kamarády vsadil, že dokáže do vnitřku lahve umístit vývrtku na zátky. Podařilo se a pak začal vyrábět modely hlavně podle toho, jaké zájmy měli kamarádi nebo známí, pro které lahve jako dárek vytvářel. Každý takový exemplář má ještě kopii uloženou ve sbírce, která v současné době čítá okolo 200 kusů. Při procesu výroby lahví je nejdůležitější prvotní nápad – každý model je v podstatě vývojový typ a velmi záleží na složitosti modelu. Model musí být konstruován tak, aby každý dílek prošel hrdlem, které má většinou průměr 17 mm. Podle toho, o jaký model jde, používá jako materiál hlavně dřevo, překližku, špejle, párátka, špendlíky, drátky, papír a nitky. Modely vytváří běžně dostupnými nástroji, hlavně ruční lupenkovou pilkou, rašplemi, pilníky a smirkovým plátnem. Pomocí pinzet, napichovátek a speciálních pomůcek, které si sám vymýšlí a vyrábí, zhotovuje své modely, které lepí hlavně disperzními lepidly. V průměru trvá výroba složitějšího modelu, třeba motokrosové motorky, okolo 50 hodin. Mezi lahvemi jsou i kuriozity, například kolotoč, který se otáčením zátky točí uvnitř lahve. Modely ve skleněných lahvích Emanuela Hody jsou rozeseté po celém světě – putovaly do Polska, Itálie, Belgie, Austrálie, Německa, na Kypr i do USA. Přijďte se podívat a budete překvapeni, co vše se může vejít do jedné skleněné lahve. Unikátní výstava 179 lahví bude k vidění pouze do 30. července! (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Bohumila Sarnová-Horková "70"

8. 6. 2017 - Bohumila Sarnová-Horková „70“ 9. 6. – 30. 7. 2017 V Muzeu Vysočiny Jihlava bude ve čtvrtek 8. června 2017 v 17 hodin vernisáží zahájena výstava Bohumily Sarnové-Horkové. Retrospektivní výstava je dárkem k autorčinu kulatému životnímu jubileu. Na svém kontě má dosud čtyřicet tři samostatných a devět kolektivních výstav. Návštěvníkům tentokrát představí nejen svá výtvarná díla, ale i tvorbu literární. K malbě snových a poetických námětů, prezentovaných na několika desítkách obrazů, používá olejové a akvarelové barvy, maluje i akrylem. Ilustruje svou vlastní tvorbu, poezii pro děti i dospělé a je rovněž autorkou řady fejetonů, esejí a autorských recitálů. Uvést musíme i její divadelní produkci, kde je nejen autorkou, účinkující, ale zároveň i scénografkou a návrhářkou kostýmů. Za svou všestrannou uměleckou výtvarnou a literární činnost je nositelkou ceny Unie českých spisovatelů. 28. ledna letošního roku oslavila paní Bohumila Sarnová-Horková 70. narozeniny, nazvala tudíž výstavu velmi stručně a výstižně „70“. (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Koncert - Od gotiky po baroko

8. 6. 2017 - V pátek 16. června se od 18:00 v Kongresovém sále jihlavského hotelu Gustav Mahler uskuteční koncert s názvem Od gotiky po baroko. V podání severočeského souboru SoliDeo zazní koncertní program s podílem vokální hudby české, latinské, italské a španělské. Dramaturgie koncertu je zaměřena na představení co největšího počtu dobových hudebních nástrojů. Koncert rozhodně zaujme svou pestrostí – každá další skladba je hrána na jiné hudební nástroje. Soubor SoliDeo vznikl v roce 1998 a specializuje se na interpretaci instrumentální a vokální hudby gotické, renesanční a barokní. Koncertní provádění skladeb období 12. – první poloviny 18. století se stává autentičtější a posluchačsky zajímavější i díky využití dobových hudebních nástrojů. Posluchači se tak dostává hodnověrný sluchový i zrakový obraz prováděných skladeb. Každou skladbu interpreti zajímavě uvedou a slovem představí i své nevšední hudební nástroje. Soubor vystupuje v dobových kutnách, které ještě podtrhují snahu umělců co nejvěrněji zprostředkovat hudbu historicky vzdálenou, ovšem posluchačovu uchu i srdci docela blízkou a srozumitelnou. Jste srdečně zváni! (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Praha hoří

25. 5. 2017 - Muzeum hlavního města Prahy otevírá 26. 4. 2017 expozici „Praha hoří“. Expozice o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů je umístěna v poprvé veřejnosti zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži. Expozice vznikla díky dotaci EHP Fondů 2009–2014 a přispěním Hlavního města Prahy. Díky tomuto mohlo proběhnout i restaurování a obnova samotné Novomlýnské vodárenské věže. Multižánrová expozice představuje odvěké ohrožení Prahy ohněm. Prostřednictvím nových médií (videomapping, animace, videoart, virtuální realita) nabízí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy se současným výtvarným jazykem. Seznamuje s úlohou vodárenských věží, ničivými požáry v průběhu staletí i příběhy pražského hasičstva. Videomapping seznamuje s úlohou a mechanismem vodárenských věží, animované rozhovory diváky provádí příběhy pražských hasičů či vývojem požární techniky, film ilustrovaný frame by frame zobrazuje ničivé požáry v průběhu staletí. Hyperrealistická imerzní instalace pak přenáší návštěvníka do nitra hořícího Národního divadla. Odměnou za zdolání celé výšky věže je výhled z nejvyššího patra, a to nejen do okolí, ale také do animované minulosti a skrze virtuální realitu do budoucnosti Prahy. Expozice vznikla díky dotaci z EHP Fondů 2009–2014 a díky ní mohlo proběhnout i restaurování. Projekt nese název „Památková obnova historické Novomlýnské vodárenské věže a její zpřístupnění veřejnosti – 1. etapa“ a byl schválen v rámci 1. výzvy EHP Fondů 2009–2014, program CZ 06 – Kulturní dědictví a současné umění, programová oblast 16 „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“, která byla vyhlášena 21. 3. 2014. (Muzeum hlavního města Prahy)

První křik, první pláč

25. 5. 2017 - Muzeum hlavního města Prahy pořádá v hlavní budově muzea od 26. 4. do 15. 10. 2017 výstavu První křik, první pláč. Od sousedské asistence k institucionalizovanému porodnictví v Praze. Výstava je zaměřená na historii asistence při porodech od individuální asistenční péče až do vzniku zdravotnických porodnických institucí na pražském území. Na výstavě budou k zhlédnutí doklady o babickém řemesle a porodnictví, pomůcky a nástroje porodních bab, učební pomůcky, lékařské nástroje a další předměty týkající se porodů, rodiček a jejich dětí. Akcent výstavy je položen na období 2. poloviny 18. století – 1. poloviny 19. století, kdy se zásadním způsobem změnil přístup k poskytování pomoci ženám při porodech. Změny souvisely nejen se vznikem specializovaných lékařů-porodníků, ale i s proměnou vzdělávání porodních bab. Od počátku 19. století musely absolvovat teoretický i praktický kurz porodnictví na univerzitě, založený na dobových nejnovějších lékařských znalostech a objevech. Průvodkyní výstavou je konkrétní „bába“ Ludmila Kapalínová ze Sobína (1780–1860); coby desetinásobná matka, navíc znovu těhotná, odešla v zimním semestru 1824/25 studovat kurz porodního babictví do Prahy na univerzitu. Tady se stala žákyní jednoho ze zakladatelů moderního porodnictví Antonína Jungmanna. Ludmila pak provozovala své babické řemeslo celých osmnáct let. Působila na panství Tachlovice ve vesnicích náležejících zejména k hostivické a libocké farnosti, které se nacházejí sice na samé západní hranici dnešní Prahy, ale v 19. století byly poměrně daleko za pražskou hradbou. Výstava návštěvníkům nabízí různorodé doklady babického řemesla a porodnictví, od pomůcek a nástrojů porodních bab přes učební pomůcky a lékařské nástroje, dokumenty a ilustrace až po předměty týkající se přímo porodů, rodiček a jejich dětí. K výstavě je vydána publikace seznamující čtenáře prostřednictvím životního příběhu báby Ludmily s počátky historie systematického vzdělávání porodních bab na pražské univerzitě. (Muzeum hlavního města Prahy)

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50   51   52   53   54   55   56   57   58   59   60   61   62   63   64   65   66   67   68   69   70   71   72   73   74   75   76   77   78   79   80   81   82   83   84   85   86   87   88   89   90   91   92   93   94   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107   108   109   110   111   112   113   114  


מערכות ישיבה
Cosmetic dead sea