Aktuality

Krušnohorská architektura a urbanismus, nové poznatky počátků horního města Jáchymova

15. 4. 2016 - Dne 21. května se uskuteční přednáška Mgr. Lubomíra Zemana z Národního památkového ústavu v Lokti a Mgr. Martina Volfa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, kteří přiblíží pozoruhodné a jedinečné prostředí Krušných hor se specifickým historiografickým fenoménem, jaký představují krušnohorská horní města. V přednášce se podrobněji zaměří na Jáchymov, kde se v omezeném prostoru a čase odehrála strukturální změna, která předznamenala proměnu Krušných hor v raném novověku. Rovněž seznámí s novými, velmi zajímavými nálezy a objevy z počátků stříbrné horečky v Krušnohoří i samotném Jáchymově. Přednáška se koná v rámci cyklu „Krušné hory - malé pohoří světového významu“ u příležitosti česko-německé nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 500. výročí založení města Jáchymova. Začátek je v 17 hodin. (Muzeum Královská mincovna Jáchymov)

Rudné hornictví na Nejdecku

15. 4. 2016 - Do 29. května trvá výstava, která prostřednictvím informačních panelů seznámí návštěvníky s bohatou a slavnou historií zdejší části Krušných hor, která je po většinu svého trvání těsně spjata s horníky a nalezišti rud cínu a dalších kovů. Před vznik Krušných hor a jejich postupnou kolonizaci expozice přibližuje, jak hornictví poznamenalo Krušné hory a co je čeká v budoucnu. (Muzeum Královská mincovna Jáchymov)

Z kavárny i odjinud (podruhé)

5. 4. 2016 - Po třech letech se v muzejní kavárně opět představí skupina výtvarníků, které i přes věkové rozdíly a různé profese váže upřímné kamarádství a společný zájem o výtvarné umění. Vedle cvičení na grafické škole společně vyjíždějí na plenéry a jiné výtvarné akce a také se pravidelně scházejí v muzejní kavárně, kde tvoří portréty návštěvníků kavárny i jiná dílka. Oproti jejich první výstavě v roce 2013 se letos představí souborem skic, akvarelů a pastelů hned šest autorů – akademické malířky Jana Šimáčková a Alice Waisserová, dále Petr Kolros, Eva Plachá, Vlaďka Škrháková a Eva Horňáková. Výstava jejich prací bude přístupná od úterý 15. března do neděle 1. května 2016. (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku po středověk

5. 4. 2016 - V letech 2013-2016 postupně realizuje Masarykova univerzita v Brně ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Archaiou Brno, o. p. s., Archeologickým ústavem AV ČR Brno a Muzeem Vysočiny Jihlava, p. o. grantový výzkumný projekt č. DF13P01OVV005 s názvem Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku (Historie krajiny). Součástí projektu je stejnojmenná výstava, která navazuje na již realizované výstavy Zaniklý svět středověkého hornictví (podzim 2015) a Zaniklé vesnice na Brtnicku – rozbor zaniklých středověkých sídel v lesním areálu Aleje (11/2015 – 2/2016). V rámci programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI) tentokrát na větší výstavní ploše prezentujeme nejen výsledky archeologického bádání z období vrcholného středověku, ale také z pravěkých období od mladší doby kamenné po raný středověk a velmi cenné informace získané přírodovědnými metodami. Autorský kolektiv expozici rozdělil do několika navazujících oddílů podle jednotlivých cílů projektu. V úvodu se návštěvník seznámí s projektem, který je koncipován na základě úzké spolupráce archeologů s přírodovědci. Přírodovědný cíl prezentuje výsledky dendrochronologických výzkumů, zkoumání půd Vysočiny, makrozbytkových a pylových analýz, které podávají historický botanický obraz o vývoji krajiny a také o stopách lidské činnosti v krajině, jako bylo např. rozsáhlé odlesňování během středověku. Autoři oddílu s názvem „Pravěk“ se soustředili na výzkum jižních oblastí ČMV, kde můžeme doložit souvislé pravěké osídlení. Prezentovány jsou lokality od polohy Starý Zámek na katastru Suchohrdel u Znojma až po hradisko u Senorad (okr. Brno-venkov). Nechybí ani významná mohylová pohřebiště – např. mohylník ze starší doby železné u Mohelna. Výsledky archeologických výzkumů zaniklých středověkých vesnic na Jihlavsku představuje část výstavy s názvem „Středověké vesnice a jejich plužiny“. Na ni navazuje cíl s názvem feudální sídla s prezentací mapování a prospekce panských sídel – hradů, hrádků a tvrzí na Vysočině. Výstavu ukončuje oddíl zaměřený na archeologicko-přírodovědný výzkum zaniklých těžebních areálů v centrální části Českomoravské vrchoviny. Krátkodobá expozice Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku bude pro veřejnost otevřena ve čtvrtek 7. 4. 2016 v 17,00 hod. a potrvá do neděle 19. 6. 2016. (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Melancholie severu

5. 4. 2016 - V jihlavském muzeu můžete od 1. dubna navštívit výstavu fotografií Vladimíra Vojíře s názvem Melancholie severu. Autor pro výstavu vybral část své arktické kolekce, která je věnována oblastem za severním polárním kruhem – Špicberkům, Lofotským ostrovům, Islandu či severnímu Norsku. Fotografování severních polárních oblastí se Vladimír Vojíř věnuje dlouhodobě. Uspořádal bezmála čtyřicet samostatných výstav v České republice a jednu kolektivní ve Stockholmu. Jeho fotografie pořízené klasickou technikou byly také publikovány a získal za ně řadu ocenění. Fotografie Vladimíra Vojíře z dalekého severu jsou trochu jiné, než ty, které můžeme běžně vidět. Asi vás neoslní úžasnými záběry na norské fjordy, nejsou plné slunce a modré oblohy jako propagační obrázky cestovních kanceláří. Osloví však svojí poetikou, melancholií, zasněností lofotských skal, drsnou krásou islandských plání nebo přímo černobílou grafikou ušpiněných ledovcových splazů na Špicberkách. Výstava potrvá v prostoru muzejních arkád až do 29. května. (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Nonsens aneb smysl hledám v nesmyslu

5. 4. 2016 - Je to lehce úsměvná výstava těžko představitelných exponátů. Exponáty představují naprosto všední předměty a matérie, ovšem v souvislostech, které je třeba ještě pochopit. Více než stovka nesmyslných a kuriózních vynálezů a objektů zcela jistě pobaví každého návštěvníka. Určitě zaujmou Noční brýle proti slunci nebo tzv. Felliniho vidlička, vyžadující obratnosti a uměleckého mistrovství při navíjení špaget. Zaručený úspěch bude mít Volební urna pro předem prohrané volby nebo Univerzální trojkladívko, vhodné pro jemnou, střední i hrubou práci či třeba Brýle pro číšníka. Muzikanty zaujme Heligonet – soustrojí pro hru na dechový nástroj bez dechu nebo Trumpeta v úpravě pro zasílání listovní poštou; hospodyňky zase ocení Newtonův gravitační louskáček na ořechy. Cyklisty nadchnou zvláštní dvojkola určená manželským dvojicím v různých vztahových situacích. Mnohé z exponátů je možno hrdě zařadit do kategorie Vynálezy, které nezměnily svět! Autorem výstavy je Společnost Za Veselí veselejší (založená a vedená akademickým sochařem Vladimírem Grošem), na jejímž kontě jsou dnes již desítky recesních a veselých akcí – výstav, oživlých sousoší, odhalování pamětních desek, rekonstrukcí historických událostí apod. Výstava prostě s velkou dávkou humoru hledá smysl v nesmyslu a nabízí návštěvníkům, aby zde spolu s tvůrci hledali a nacházeli to, co je na nesmyslných věcech zajímavé a krásné. (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Komentované prohlídky městem Rýmařov

29. 3. 2016 - Květen - září 2016 středa 10:00, 14:00 (Městské muzeum Rýmařov)

Výstava Fotograf Jaroslav Němec (1906 - 2004)

29. 3. 2016 - Městské muzeum Rýmařov Vás srdečně zve na vernisáž výstavy Fotograf Jaroslav Němec (1906 – 2004) z muzejních sbírek, kterou slavnostně zahájí pan Jindřich Štreit v úterý 5. dubna v 17 hodin. Výstavu v galerii Pranýř rýmařovského muzea si budete moct prohlédnout do 4. května 2016. (Městské muzeum Rýmařov)

Výstava Malíř z Harrachova Bedřich Holas (1911 - 1981)

29. 3. 2016 - Městské muzeum Rýmařov Vás srdečně zve na vernisáž výstavy obrazů Bedřich Holas (1911 – 1981). Malíř z Harrachova, která proběhne v úterý 5. dubna 2016 v 17 hodin. Výstavu děl ze soukromých sbírek si budete moct prohlédnout v galerii Octopus rýmařovského muzea do 4. května 2016. (Městské muzeum Rýmařov)

Zápas ichtyosaurů aneb pravěk štětcem Zdeňka Buriana

22. 3. 2016 - Výstava navazuje na předcházející expozici obrazů akademického malíře Zdeňka Buriana „Viděl světy dávno minulé“. Kolekce 50 obrazů nás nyní zavede do světů ještě mnohem vzdálenějších, do doby, kdy na Zemi vznikl, pomalu se rozvíjel a zase nenávratně mizel život, jehož svědectví paleontologům prozrazují zkamenělé pozůstatky. Obrazové rekonstrukce vracejí tento ztracený život zpět. A Zdeněk Burian bude vždy patřit k těm nejvýznamnějším, ať už věda díky novým poznatkům modifikovala představu o podobě mnohých vyhynulých druhů. Představujeme kolekci originálů, které jsou z velké části reprodukovány ve slavném díle „Velká kniha o pravěku“. Jsou to obrazy, které ukazují v paleontologické rekonstrukci nejplodnější a nejzdařilejší etapu Burianovy umělecké dráhy. Návštěvník tak bude mít jedinečnou příležitost znovu pohlédnout do pestrobarevného života v prvohorním moři hemžícím se trilobity, medúzami, ostnokožci, hlavonožci či pancířnatými rybami. Ptakoještěři, bojující plesiosaurus s mesosaurem, hrozivě působící tarbosaurus nás přiblíží do druhohor. Obrovitý pták Gastornis či rozliční chobotnatci představí třetihory. A některé obrazy dokonce ožijí působivou animací. Obrazy jsou doprovázeny vzácnými ukázkami originálů zkamenělin, jež byly umělci předlohou. Od 9. 10. 2015 – 19. 8. 2017 (Pavilon Anthropos - Moravské zemské muzeum)

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50   51   52   53   54   55   56   57   58   59   60   61   62   63   64   65   66   67   68   69   70   71   72   73   74   75   76   77   78   79   80   81   82   83   84   85   86   87   88   89   90   91   92   93   94   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107   108   109   110   111   112   113   114   115   116   117   118   119   120   121